Akce, vzorn� p�ipravená starostkou Pavlou Chadimovou za podpory obecních zastupitel� a �len� místního sboru dobrovolných hasi��, získala zaslou�ené uznání i v projevech p�ítomných �estných host�, kterými byli:  
    plk., Dr. Eduard Stehlík       - 1. nám�stek �editele ústavu pro studium totalitních
                                                      re�im�, spisovatel a historik
         pplk. Pavel Koutenský    -  p�edseda okresního výboru �eského svazu
                                                      bojovník� za svobodu
                  Karel �erný            -  poslanec Parlamentu �R, �len výboru pro obranu
                  Karel Linhart         -  p�edseda okresní pobo�ky Konfederace politických
                                                      v�z�� ve ��á�e nad Sázavou
        nrtm. Radim Chrást         -  místop�edseda �eskoslovenské obce legioná�ské
                                                      jednoty Vyso�ina a Svazu vále�ných veterán� kraje
                                                      Vyso�ina
            Dr. Václav �dímal        - vnuk generála �dímala a další zástupci rodiny 
         
Kdo to byl Václav �dímal?
   P�edevším state�ný vlastenec, který za svobodu národa neváhal polo�it �ivot.
Narodil se v He�manov� dne 29. �ervna 1890 v rodin� místního u�itele, jako druhé z  osmi d�tí. Rodina se �asto st�hovala a tak malý Václav pro�íval svoje rané d�tství nejen v He�manov�, ale také v nedaleké Rad�ovsi, Blízkov� a M��ín�. V roce 1896 za�al  chodit do školy v Holubí Zho�i. Po p�ti letech odešel do Slati�an u Chrudimi ke svému d�dovi, aby navšt�voval tamní gymnázium. Po absolvování primy p�estoupil na zemskou vyšší reálku do Velkého Mezi�í�í, kde 11. �ervence 1908 maturoval. Po prázdninách se zapsal ke studiu dvouletého kurzu zem�m��i�ství na �eském vysokém u�ení technickém v Brn�, který ukon�il státní zkouškou dne 5.11.1910.
   Nejprve byl zam�stnán jako geometr v Brn� a od �ervna 1912 jako zem�m��i� u zemské vlády Bosny a Hercegoviny. Je zajímavé, �e nebyl t�ikrát odveden, a to v letech 1911, 1912 a 1913. Rakousko v lásce moc nem�l, a proto se po skon�ení balkánské války v roce 1914 uchází o místo zem�m��i�e u srbské vlády v B�lehrad�, aby vypomohl p�i mapovacích pracech v osvobozených krajích. Podmínky se mu však zdají nevýhodné a vrací se zp�t do Bosny.
   Krátce nato za�íná první sv�tová válka. Tato tragická událost se jej zprvu jako nevojáka netýká, ale pozd�ji paradoxn� odstartuje jeho úsp�šnou vojenskou kariéru.  V prosinci roku 1914 je toti� v Sarajevu p�i nov� vypsaných odvodech uznán schopným vojenské slu�by. Opouští civilní slu�bu v Bosn� a odjí�dí na Moravu,
kde se 1. b�ezna 1915 prezentuje jako jednoro�ní dobrovolník u c.k. zem�braneckého pluku �. 14 v Brn�. Prochází základním výcvikem a odchází do Štýru, kde absolvuje školu pro d�stojníky p�choty v záloze. V hodnosti �eta�e je s pochodovou rotou  odeslán na ruskou frontu, kde p�i prvním ur�ení velitelem polní hlídky p�echází dne 30. zá�í 1915 k „nep�íteli“. P�itom málem p�išel o �ivot, proto�e dva kozáci, kte�í jej zajali se s ním necht�jí „tahat“ do zajetí. V Rakousku je odsouzen vojenským soudem k trestu smrti zast�elením a rodi��m je zabaven jeho majetek. V zajetí onemocní skvrnitým tyfem a malárií.
   Do legií vstoupil dne 20.7.1916 a byl za�len�n do zálo�ní roty v Kyjev� jako dobrovolník. Po nezbytném výcviku byl v prosinci 1916 za�azen do 2. �s. st�eleckého pluku, s ním� se zú�astnil všech významných boj�, v�etn� bitvy u Zborova 2.7. 1917.
Potom pracoval jako kartograf ve štábu �s. armádního sboru v Rusku i jako d�stojník  jízdní baterie. Dne 23.7.1920 se v hodnosti kapitána ruských legií vrátil zp�t do svobodné vlasti a byl za�azen k d�lost�eleckému pluku v �eských Bud�jovicích.
Následující období, ve kterém prošel mnoha vojenskými funkcemi a vzd�lávacími kurzy, spojené s neustálým st�hováním vynechám a p�eneseme se do �ervence roku 1936, kdy byl povýšen do hodnosti brigádního generála.
   V dob� ohro�ení republiky na podzim roku 1938 vykonával v rámci svého mobiliza�ního za�azení funkci velitele d�lost�electva Hrani�ního pásma XIII v Hranicích. V souvislostí s likvidací �s. branné moci byl v dubnu 1939 p�emíst�n do vojenského zem�pisného ústavu v Praze, ale ji� v zá�í byl p�eveden do ministerstva dopravy. To však ji� �adu m�síc� pracoval v odboji. Od dubna 1939 byl zapojen v Obran� národa (ON) jako velitel Oblastního velitelství Morava – východ. Spolu s dalšími d�stojníky Procházkou a Mazlem vybudovali efektivn� pracující zpravodajskou organizaci a �dímal jako velitel disponoval p�ímým spojením s Úst�edním vedení ON v Praze. Po rozsáhlé razii gestapa proti vedení ON na Morav� byl 11.12.1939 zat�en. V�zn�n byl nejd�íve v Brn� na Špilberku, potom v Sušilových kolejích a v lét� roku 1940 byl p�evezen do Vratislavi (Breslau). Odtud byl spole�n� se svými spolupracovníky transportován do Wohlau, potom do bavorského Landsbergu a nakonec do berlínské v�znice Alt Moabit. V procesu u berlínského Volksgerichtu byl dne 13. dubna 1942 odsouzen k trestu smrti a k do�ivotní ztrát� �estných ob�anských práv. D�vod: P�íprava velezrady a jednání nep�átelské �íši.
U soudu se choval state�n� a všechnu vinu bral na sebe, �ím� ostatním ob�alovaným
zachránil �ivot. Po vynesení rozsudku byl p�evezen do berlínské v�znice Plötzensee,
kde tém�� p�t m�síc� �ekal na smrt. Popraven byl 2. zá�í 1942 p�ed pátou hodinou ranní. V roce 1946 byl posmrtn� povýšen do hodnosti divizního generála.

Vyznamenání:   �eskoslovenský válele�ný k�í� 1918, �eskoslovenský �ád Sokol s
                            me�i, �eskoslovenská revolu�ní medaile Vít�zství, Croix de
                            Guerre, Ord�n svjatogo Georgija IV. st�peni, �eskoslovenský
                            vále�ný k�í� 1939 in memoriam.

Jak byl pro He�manov objeven?
Místo narození je jedním z nejd�le�it�jších údaj� v �ivotopise �lov�ka. Kdy� nadrotmistr Radim Chrást, výše uvedený ú�astník popsané slavnosti, shroma��oval materiály k publikaci o naších zapomenutých hrdinech - legioná�ích, objevil u divizního generála Václava �dímala,  místo narození He�manov. Proto, za sou�innosti generálova stejnojmenného vnuka, oslovil v lednu 2011 starostku „našeho“  He�manova (jednoho z mo�ných v �R) paní Pavlu Chadimovou zda-li ví, kdo je jejich významným rodákem? Ta po konzultaci s kroniká�em p. Josefem Holánkem a dalšími nadšenci pro místní historii tuto p�ekvapivou skute�nost potvrdila. Dokonce zjistili, �e se narodil v kroniká�ov� rodném dom� �.7., kde byl jeho otec – u�itel se svou rodinou v podnájmu.

4. V reportá�i jsou napadáni p�edstavitelé KDU-�SL. ANI JEDEN z nich ovšem od vás nedostal šanci se vyjád�it! 
5. Uka�te mi jediný doklad toho, �e by zástupci KDU u� p�ed volbami ve�ejn� "štvali" proti �editeli. Naopak byl to on, kdo nechal roznést po celém m�st� do schránek jím sepsané nepravdivé letáky, kde se adresn� pomlouva�n� vyjad�oval o n�kterých z nás. My je nechali bez reakce. 
6. Informujete o údajné nezákonnosti výb�rového �ízení. P�i n�m byl i zástupce kraje Vyso�ina, i od kraje máme potvrzeno, �e vše probíhalo v souladu se zákonem. 
7. Dovolím se Vám reprodukovat d�vody, pro� já osobn� jsem pro pana Kolá�e nehlasoval: 
-�editel školy dlouhodob� zam�stnával ve škole �leny své rodiny (man�elku a syna). Dlouhou dobu to byli JEDINÍ pedagogové 1. stupn� bez VŠ vzd�lání, neaprobovaní. Odmítal p�itom šikovné mladé aprobované pedagogy. D�lal si tak ze školy rodinný podnik. Spolu se �leny rodiny jezdili na školní výlety do Chorvatska, naustále ly�ovat a podobn�. Toto jsem vnímal jako mimo�ádn� neprofesionální a nebudící dobrý obraz. 
-Šikana n�kterých u�itelek z jeho strany (mobbying). O n�m m� informovaly samy u�itelky, jedna z nich byla na pokraji zhroucení. 
-Špatné atmosféry ve škole si všímali i rodi�e. Vím o rodi�ích, kte�í rad�ji za�ali d�ti vozit do školy v Osové Bítýšce, co� bylo pro m� varující. Ostatn� podporu �editele u rodi�� ilustruje fakt, �e dostal v komunálních volbách tragicky málo hlas�. A z 2. místa kandidátky se coby bývalý místostarosta m�sta a známý �editel podle n�j vzkvétající školy, ani do zastupitelstva nedostal. 
-Nekomunikace s vedením m�sta. 
-Špatné hospoda�ení (nap�. nechání školního velkého bytu "ladem" po dlouhou dobu nás stálo p�es 50 000 K�, minimální vyu�ívání školní t�locvi�ny mimo školní vyu�ování)
Jednostranné nato�ení reportá�e vzbuzuje vá�né pochybnosti o Vaší profesionalit�. Znám skv�lou práci Vašich koleg� z Brna. Bohu�el vzniklo studio �T v Jihlav� (podle m� vyhazování pen�z z našich kapes). Jihlava je od Bíteše daleko a je vid�t, �e se neobt�ujete zjistit si po�ádn� informace!
Bohu�el pomluvy, které ší�í bývalý �editel a jeho syn (i formou ANONYMNÍCH leták�, které syn �editele házel do schránek ve m�st� - a dost lidí jej vid�lo), se dají t�ko vzít zp�t.To stejné platí o Vaší reportá�i - pokud Vaším prost�ednictvím cht�l na nás n�kdo plivnout, tak se mu to povedlo a Vy jste se stali nástrojem. Mohu Vám zaru�it, �e v bítešském zastupitelstvu je naprostá v�tšina lidí, kte�í d�lají svou práci nezištn�, sna�íme se n�co vykonat ve prosp�ch m�sta za odm�nu, která je opravdu symbolická. Kdy� ale vidím, co je mo�né a jak o naší práci m��e n�kdo informovat, mám chu� se na to vykašlat.
O�ekávám z Vaší strany nápravu a omluvu!
Mgr. Ladislav Koubek, radní m�sta Velká Bíteš

------

Omluva �eské televize
Paní redaktorka Poulová se omluvila za chybu, kterou v reportá�i ud�lala.

Vá�ený pane Koubku,

Dovolte mi, abych se tímto omluvila i p�edstavitel�m KDU-�SL, �e jsem myln� uvedla politickou p�íslušnost starosty. Došlo z mé strany k chyb�, kterou napravím tím, �e v pokra�ování reportá�e dostane prostor i zástupce KDU-�SL ,aby mohl prezentovat názor na situaci ohledn� výb�rového �ízení.
Tímto se p�edstavitel�m lidovecké strany omlouvám (zatím jen prost�ednictvím emailu)a v��ím, �e to neovlivní naši další spolupráci.Osobn� se omluvím p�i našem setkání.
S pozdravem
Blanka Poulová 
RZ �T Jihlava

Jakou máte aprobaci?
Matematika a zem�pis. Zem�pis proto, �e je to nejlepší v�da na sv�t� a matematiku jsem k tomu musel volit. Nicmén� jsem pochopil, �e matematika je královna v�d.
Jaký máte k Bíteši a její základní škole vztah?
Na školu se t�ším. Z dokument�, z webových stránek vidím, jak moc tam u�itelé d�lají. A Bíteš pat�í ke kraji, ve kterém vyr�stám. Kdy� jsem shán�l zam�stnání, Bíteš pro m� znamenala víc ne� jiné lokality.
Pokud to není p�íliš drzá otázka, mohl byste p�edstavit svou rodinu?
Samoz�ejm�, �e je to drzá otázka a m��u p�edstavit svou rodinu. Man�elka Hanka pochází z Lesního Jakubova a naše d�ti: Zden�k 18 rok�, Miroslav 16, Hanka 14 a Veronika dva a p�l.
Na co Vám zbývá �as krom� profese?
Ké� by na rodinu… Zajímají m� v�ci, které se týkají geografie, ve Zbraslavi p�ipravujeme almanach k oslav� výro�í obce. Rozhodl jsem se obnovit Vlastiv�dný spolek a tady m� napadla spolupráce s bítešským Muzejním spolkem a Rosicemi. Tyto obce m�ly k sob� kdysi hodn� blízko. Jako �editel jsem do lo�ského �ervence volný �as v podstat� nem�l.
Jako zem�pisec ur�it� rád cestujete.
V posledních letech jsem opravoval svépomocí d�m, staráme se o d�ti – na cestování opravdu �as nezbývá. Ale chystám se na to – d�cka vyletí z baráku a s malou to bude jednodušší. Nemusí to být ani zahrani�í, u nás je skoro všechno, i kdy� ve zmenšeném m��ítku. To m� fascinuje.
To zní jako krédo. Máte ješt� n�jaké?
P�i návšt�v� jedné školy jsem vid�l v ka�dé t�íd� heslo, které jsem p�ejal: „Slušnost není slabost.“
Váš vztah k um�ní?
To se dotýkáme v�cí, na které není �as - moc se mi líbí divadlo – aktivn�. Bratr vede ve Zbraslavi sbor a jezdí po republice s vlastními muzikály. Taky jsem v n�kolika ú�inkoval. Na škole jsme m�li u�itelský divadelní sbor, to bylo ú�asné. Nastudovali jsme Prodanou nev�stu jako recitaci – se všemi repeticemi. Šílen� se m� dotklo, kdy� jsem zjistil, �e to Cimrman d�lal u� dávno p�ed námi. Plete se do všeho a �lov�k u� v ni�em nem��e být originální.
Co na záv�r?
T�ším se - p�ipadá mi, �e na bítešské škole d�lají kanto�i fantastické v�ci, v��ím, �e se nám poda�í víc zapojit ve�ejnost a �e je budeme d�lat spole�n�.
D�kujeme za vlídné p�ijetí a p�ejeme hodn� úsp�ch�.

T�i d�le�ité výhody
M�sto m�lo p�i zva�ování o perspektivách mate�ského školství t�i další varianty:

1. Vybudovat školku v budov� Základní školy
2. Vybudování neškolního za�ízení, které by nemuselo spl�ovat všechny po�adavky na MŠ
3. Po�ízení kontejnerové školky

Zvolené �ešení (tedy vybudování t�íd v prostorách budovy v Lánicích) má ovšem n�kolik p�edností oproti ostatním variantám:

1. Vyu�íváme stávající budovu, bez navyšování zastav�ných ploch, o které se bude m�sto starat
2. Odborné u�ebny SOŠ je mo�né p�est�hovat do objektu na Tyršov� 239, kde vhodnou vestavbou m��eme rozší�it po�et u�eben a soust�edit provoz celé SOŠ do jedné budovy
3. Do budoucna, kdy bude pot�eba zásadn� opravit budovu stávající MŠ I, je mo�né rozší�it po�et t�íd v Lánicích na �ty�i a umístit zde celou MŠ I, kde p�es veškeré úpravy tyto prostory dispozi�n� nevyhovují. Uvoln�né prostory p�estav�t na byty a prostory k pronájmu. A v souvislosti s plánem na propojení a zp�ístupn�ní dvorních trakt� budov na nám�stí zapojit do tohoto plánu i prostor zahrady MŠ.

D�tí stále p�ibývá

Zatímco mnohým m�st�m naší velikosti (Nám�š� nad Oslavou, Tel�, T�eš�, Byst�ice nad Pernštejnem, Moravský Krumlov) neustále klesá po�et obyvatel, ve Velké Bíteši je tomu naopak. To dokládá i vývoj po�tu d�tí narozených v Bíteši:

7 rok�   -     rok narození 2005                 -     52
6 rok�   -     rok narození 2006                 -     46
5 roky   -     rok narození 2007                 -     73
4 roky   -     rok narození 2008                 -     48
3 roky   -     rok narození 2009                 -     71
2 rok     -     rok narození 2010                 -     67
1 rok�   -     rok narození 2011                 -     58

Po revitalizaci, se ze Sk�í�ky stal mok�ad, který byl rozd�len na dv� �ásti - jezírko v nátokové �ásti pro rozmno�ování oboj�ivelník� a mok�adní �ást. N�kte�í, do problému nezasv�cení lidé si myslí, �e jde o nesmyslnou v�c. Není tomu tak. Takovéto malé mok�ady a t�n� byly za minulého re�imu likvidovány a vysoušeny. To se ješt� dnes podepisuje na erozi p�dy, malých reten�ních schopnostech krajiny a ve svém d�sledku na ni�ivých povodních. Jednoduše �e�eno, mok�ady v p�írod� fungují jako houba. Kdy� prší tak vodu nasávají, zadr�ují ji v krajin� (tzv. reten�ní schopnost) a kdy� je teplo tak zase vodu postupn� vydávají. D�le�ité jsou také pro �ivot mnoha vzácných vodních rostlin a �ivo�ich� (mloci, �olci, �áby, vodní ptactvo apod.).

Rybníky a mok�ady jsou významné krajinotvorné prvky (podle zákona �. 114/1992 Sb.). Ty mají sv�j nezastupitelný význam v oblasti ekologické, estetické, vodohospodá�ské a kulturní. Mok�ady i rybníky bývají (a �asto jsou) sou�ástí územního systému ekologické stability (ÚSES). Tento systém významnou m�rou p�ispívá ke zvýšení reten�ní schopnosti krajiny. Soustava p�írodních ploch, biocenter a biokoridor�, jimi� mohou být i t�n�, rybníky nebo jezera, zvyšuje zásobu vody v krajin�, je schopna zadr�et srá�kovou vodu a zpomalit její odtok mnohonásobn� více ne� nap�íklad plochy orné p�dy. Zárove� zvyšuje i rovnováhu místního klimatu. P�irozené nebo p�írod� blízké toky a jejich nivy, pokud nebyly odvodn�ny a degradovány, zpomalují pr�tok velkých vod. Funk�ní ÚSES tak mimo jiné p�ispívá ke zmírn�ní následk� povodní.

 Kolem revitalizované Sk�í�ky bude (m�l by být) vysázen p�vodní dub letní a m�ly by zde být vybudovány lavi�ky pro odpo�inek. Vsadím se, �e lidé z blízkého i vzdálen�jšího okolí budou tuto lokalitu navšt�vovat, aby si zde mohli odpo�inout a rekreovat se. Navíc Sk�í�ka je jedním z míst, které je sou�ástí nau�né stezky „U� ty mlýny doklapaly“. Nem��u souhlasit ani s názorem p. Ku�ery. Ten píše, �e Sk�í�ka bude slou�it ob�an�m také jako koupališt�. D�vodem mého nesouhlasu jsou technické parametry rybníku, zejména jeho hloubka. Smo�it nohy mo�ná ano, ale vzhledem k jeho hloubce si myslím, �e to není prioritní vyu�ití tohoto rybníku.

Revitalizace Sk�í�ky je z mého pohledu p�ínosem jak pro p�írodu a krajinu, tak i pro �lov�ka. Nechci nikomu vnucovat sv�j názor, ale cítil jsem nutnost vyjád�it se k realizovanému projektu a ukázat, jak tento problém vidím já.

Hasi�i a popáleniny jsou témata, která spolu velmi úzce souvisí. A zájem hasi�� o popálené d�ti dodává jejich práci další rozm�� – hloubku, a zvyšuje této profesi presti�. Podn�tem byla sbírka hasi�� ze Zlínského kraje pro urgentní p�íjem Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlín�. S popáleninami se p�i hasi�ském �emesle �asto setkáváme. Pro l��kovému odd�lení byly p�edány stolní hry, pexesa, puzzle, které snad zp�íjemní i n�kolikam�sí�ní pobyt v nemocnici. V�tší d�ti na l��kovém odd�lení obdr�eli legendární figurku Igrá�ka nebo sadu dárkových model� hasi�ských aut, menší d�ti obdr�eli plyšového Drá�ka Soptíka, hasi�ské kšiltovky, které si po propušt�ní odnesou sebou dom�. Pro ambulance za state�nost p�i p�evazech jsou nachystány drobnosti jako pravítka, omalovánky, pastelky a sladkosti. Do areálu FNB jsme p�ivezli na ukázku také cisternu CAS 20 Man, d�ti rády usedly za volat.

Št�drost sponzor�
I p�es vrcholící ekonomickou krizi, nám �ádný z oslovených sponzor� pomoc neodmítl a naopak a� p�ekvapil svoji št�drostí. Akci podpo�ili firmy EFKO-karton, s.r.o. Nové Veselí, Po�ární bezpe�nost s.r.o. Jihlava; Hasi�ská vzájemná pojiš�ovna, a.s. Krajská pobo�ka se sídlem ve ��áru nad Sázavou; Hasi�ský portál PO�ÁRY.cz; Sdru�ení hasi�� �ech, Moravy a Slezska; Silni�ní a odtahová slu�ba Moravskoslezská s.r.o. Brno-Velká Bíteš; obyvatelé M�sta Velké Bíteše, �lenové SDH Velká Bíteš a soukromí dárci. Všem dárc�m srde�n� d�kujeme.