Vý�et �inností, kterým se v�nujete, je neuv��iteln� dlouhý a neoby�ejn� pestrý. Psaní básni�ek, výzkum mozku, politika, p�ednášky…. Dá se �íci, která z t�ch aktivit je pro Vás ta hlavní? Která je nejvíc �asov� náro�ná nebo která je Vaše nejoblíben�jší?
Má hlavní aktivita je práce krizového mana�era. Ta je také nejvíce psychicky i �asov� náro�ná.  Krizový mana�er nikdy neví dne ani hodiny, proto�e neustále vás mohou n�kam zavolat. Pokud se tak stane, sednete do auta a jedete, v jakoukoliv hodinu. Navíc se musíte okam�it� rozhodovat a hlavn� nesete hlavní díl zodpov�dnosti. Neexistuje nikdo jiný, kdo by z vás p�ípadn� tu zodpov�dnost sebral.

Kdy jste se za�al zabývat výzkumem mozku a co vás k tomu vlastn� p�ivedlo?
K neurotechnologiím m� p�edevším p�ivedl p�ípad z rodiny, kdy m�j starší bratr se neprobudil z narkózy a m�l poškozenou �ást mozku. A takových p�ípad� jsem kolem sebe vid�l desítky.

Jak m��ete ve své neurolaborato�i pomoci sportovc�m? S jakým problémem nej�ast�ji p�icházejí a co cht�jí zlepšit?
Sportovci nej�ast�ji p�icházejí s problémem koncentrace, motivace nebo smyslu �ivota.Základem práce se sportovci je digitální kou�ink, tedy trénink s pomocí speciálních p�ístroj�. P�ístroje za�azujeme do jednotlivých lekcí tak, aby co nejlépe simulovaly podmínky v daných sportovních disciplínách a sportovci tak m�li mo�nost zlepšit svou aktivitu a reakce ve všech jednotlivých detailech své disciplíny. Dále dopl�ujeme lekce tréninkem dalších kognitivních funkcí mozku a sna�íme se dovést sportovce a� k podstat� jednotlivých �inností.P�i mentálním tréninku tým� spolupracujeme s trenéry, sportovními kou�i a psychology.

Koho jste trénoval �i kdo ze sportovc� slu�by neurolaborato�e vyu�ívá?
Trénuji nap�íklad pardubické basketbalisty, kte�í byli n�kde na osmé p�í�ce v tabulce. Po n�kolika trénincích u� byli t�etí a poté se z nich stali vicemist�i v poháru. Dále trénuji juniorskou reprezentaci v moderním p�tiboji, tým hradeckých stolních tenist�, hokejisty a golfisty. U všech, kte�í podstoupili mentální trénink, jsou prokazatelné výsledky.
Jaké metody �i pom�cky se k tréninku mozku pou�ívají a které jsou ty nejoblíben�jší?
Mentální trénink p�evádí fyzický trénink do úrovn� psychologické. Jeho cílem je zlepšení výkonu skrze trénink psychických dovedností a schopností. Mentální trénink ovliv�uje emoce, motivaci, aktuální psychické stavy a sebed�v�ru. P�i mentálním tréninku se pracuje s p�edstavou dokonalého výkonu, který je postupn� umíst�n do podv�domí sportovce. Ten pak doká�e rozebrat jednotlivé kroky své aktivity p�i sportovním výkonu do nejmenšího detailu a v reálné situaci je jeho t�lo schopno aktivitu provést ve stoprocentní kvalit�.
Na jakém principu vlastn� p�ístroje fungují?
Princip je známý tém�� od devadesátých let, jedná se v podstat� o EEG.  Na hlav� máte  sondy, ty snímají nap�tí, nap�tí je transformováno do po�íta�e, který to p�evádí do grafu. My jsme tuto technologii posunuli  dál. Zam��ili jsme se spíše na  mana�erskou a sportovní oblast. Víme, �e pokud je �lov�k v bd�lé koncentraci, t�eba  basketbalista, st�ílí na koš. Rozdíl mezi koncentrovaným basketbalistou a nekoncentrovaným je  šedesát procent. Podobné studie vznikly i na golfistech.  Hrá�, kdy� se koncentroval, tak mu za�ízení, které m�l p�ipevn�né na hlav� jako �elenku, píplo. A on v tu chvíli za�al patovat.  Skupina, které to pípalo, m�la daleko lepší výsledky ne� ta, které to nepípalo.
Krom� sportovc� mají o trénink mozku zájem i firmy. S jakým po�adavkem nej�ast�ji p�icházejí? Co cht�jí zlepšovat a jak vlastn� postupujete p�i práci s jednotlivými klienty?
Trénink mozku pomocí moderních p�ístroj� a technologií je rozhodn� velkým krokem dop�edu nejen ve sportu, ale i pro mana�ery a ú�edníky, kte�í mentální trénink �asto vyu�ívají. V práci i osobním �ivot� se mana�er pot�ebuje neustále naplno soust�edit a být schopen pojmout velké mno�ství textu a informací. Nej�ast�ji cht�jí zlepšovat koncentraci, logiku, pam�, rétoriku a prostorovou p�edstavivost. Trénink je v�dy individuální, aby byl mentální trénink co nejú�inn�jší.
Má n�která z metod neurolaborato�e vyu�ití i v medicín�? T�eba pro lidi po mozkové p�íhod�, po úrazu mozku nebo mohou vaše metody vyu�ívat ochrnutí lidé?
Ano, všechny naše metody se dají vyu�ít v medicín�, nebo se u� i vyu�ívaly. V sou�asné dob� spolupracujeme se st�ední školou v Pardubicích. Cílem této spolupráce je vynalézt takové p�ístroje, které budou pomáhat p�i rehabilitaci d�tí a lidí, ji� utrp�li n�jaké poran�ní hlavy nebo jsou po autonehod�. Zjistili jsme, �e impulsem z mozku doká�eme �ímkoliv hýbat, co� ukazujeme pomocí robotiky. V��ím, �e lidé s poruchami páte�e tak brzy budou moci kolem sebe rozhýbat sv�t.
Loni jste byl nominován na cenu za výzkum mozku. Z dvanácti tisíc uchaze�� ze st�ední Evropy jste se dostal mezi p�t nejlepších. Byl jste dokonce nejmladším nominovaným ve skoro 70leté historii sout�e. Co ješt� pova�ujete za sv�j nejv�tší úsp�ch?
Jsem rád, �e jsem po�ád nohama na zemi. I kdyby �lov�k dostal sebevíce cen a ocen�ní, m�l by se um�t radovat z oby�ejných v�cí. Nap�íklad ze svých d�tí a z toho jak rostou.
M��ete nám na záv�r dát n�jaká obecná doporu�ení pro lidi, kte�í by rádi zvyšovali výkon svého mozku, ale nemají mo�nost trénovat u vás v laborato�i?
Za prvé je t�eba hodn� v�trat. V moment�, kdy mozek dostate�n� okysli�ujeme, lépe funguje. Za druhé musí um�t m�nit �innosti, sna�it se koncentrovat na to, co práv� d�lají, a ud�lat si v tom systém. Ur�it� by m�li hodn� pít, spát minimáln� 8 hodin a pak mít zdravé �ivotní návyky. Kdy� k tomu za�nou hrát šachy, �íst knihy a luštit rébusy, tak lze dosáhnout velmi dobrých výsledk�.